ukázky scénářů www.sweb.cz/kjogen |
|
| Kjógen, to je... | MDK - repertoár | Profil souboru | |
| Shigeyama Shime-profil | Zpět na hl. stranu | e-mail, tel:603.466.237 |
| Papouškování (Kučimane)
Pán dostane soudek vítečného sake – ale nechce jej vypít sám, tak pošle sluhu, aby mu našel společnost. Sluha přivede toho, kdo bydlí nejblíž – pana ……..ze „spodní čtvrti“. Pán je však velmi nespokojen, protože o právě přišedším hostu je známo, že „s první sklenkou sahá po meči a po druhé tasí“, nicméně konstatuje, že když už je host jednou zde, tak ho hned domů zase poslat nelze. Aby však nevznikly nepříjemnosti, poručí sluhovi, aby tentokrát dělal přesně, co mu přikáže. Sluha však pokyn pochopí doslova a pána začne do detailu kopírovat. Rozkazuje tedy hostovi, aby přinesl sake, tahá hosta za ucho, když je sám od pána za neposlušnost peskován a nakonec mu vynadá a hodí jej na zem, jak to s ním za jeho neposlušnost provedl před pár okamžiky pán.
Pán: Já jsem jeden zdejší člověk. Od
přítele jsem dostal soudek výtečného sake, ovšem, vypít ho sám – jaké
z toho může mít člověk potěšení? Chtěl bych pít s někým
dobrosrdečným. Koho ale pozvat, to mě zrovna nenapadá… Takže zavolám sluhu
Tarókadžu a poradím se s ním. Jai jai,
Tarókadžo, kdepak jsi, jai?! Tarókadža: Haááááá. P: Jsi tu? T: Před vámi, prosím, k vašim službám. P: Vida, dřív, než jsem čekal. Inu, proč jsem
tě zavolal, není nic mimořádného (otočka a
monolog do lidí). Od přítele jsem dostal soudek výtečného sake, ovšem, vypít
ho sám – jaké z toho může mít člověk potěšení?? Chtěl bych pít
s někým dobrosrdečným, (otočka zpět)
takže mi poraď, kdo by tak byl nejlepší?? T: Pane, co kdybyste nepřemýšlel koho pozvat a
vypil to raději se mnou? P: Proč bych to dělal? T: Vážený pane, tak dobrosrdečný jako já,
prostě nikdo jiný ani nemůže být. P: Ty slouho, ať už o své dobrosrdečnosti
tvrdíš co chceš; jaké může mít člověk potěšení pít zrovna s tebou?
Říkám ti toto: přiveď někoho, kdo pije, ale nepije zase příliš. A pokud spíš
nepije, tak aby vůbec pil. Prostě mi přiveď dobrého společníka! T: Na tom prosím nebude nic těžkého. Někoho
najdu a hned vám ho přivedu. P: V domě je spousta práce. Nikde se nezdržuj a
vrať se brzy. T: Račte se prosím spolehnout. P: Éééééééééé. (Pán pryč) T: Háááááááááá. T: (otočka
o 90 stupňů doprava, do lidí text) Satemo, satemo, to si pán zase něco vymyslel! Mazu, za kým jenom zajdu? (Přemýšlí.) Ija, k panu …… dono
z dolní čtvrti to mám nejblíž. Zajdu nejdřív k němu. Mázu, mám naspěch. (Začíná s cestovní písní mičiuta, odchází z místa nanoriza a za následujícího textu na jevišti
opisuje trojúhelník.) Host: (ze
zákulisí vstupuje na hašigakari) Ija,
někdo je před branou. Kdo to volá, kdo je tam? T: To jsem prosím já. H: Ei, Tarókadžo, ty? Proč voláš tak
obřadně? Proč nejdeš rovnou dál? T: To jsem si taky říkal. Pak mě ale napadlo, co
kdyby měl pán náhodou hosty, tak jsem se pro jistotu radši ohlásil. H: Vždycky mě dokážeš mile překvapit. A co
to, že jsi přišel? T: Ani dnes vám nenesu nic mimořádného. Poslal
mě k vám (klaní se) můj pán. H: A proč tě za mnou posílá? T: Tak prosím poslouchejte; rád vám všechno
vyložím. (Oba na můstku – otočka do lidí)
Pán dostal od přítele soudek výtečného sake. Ovšem, vypít ho sám – to přijde
pánovi škoda. Rád by pana ……… dono pozval k sobě na pár doušků. Pokud byste
přišel a dělal pánovi společnost, byl by vám opravdu velmi zavázán. H: Velice rád bych zašel k vám; s tvým pánem
se ale osobně neznám – tak bohužel éééééé
– nepůjdu. T: Ija,
proč byste právě proto nešel? Není sake skvělý způsob, jak se s pánem seznámit? H: Že bych tedy přece jenom šel? T: Ráčil byste prosím jít hned teď? H: Koneckonců, (prohlíží si rukávy) můžu vyrazit i takhle. T: Prosím – račte první. H: Povedeš mě; tak jdi první ty! T: Jestli vás tedy povedu, pak si dovolím jít
první já. Sá sá, gozare gozare. (Tarókadža se otáčí zády k hostovi a oba za sebou
se vydávají na cestu, opisují trojúhelník jako na začátku, přičemž pokračují
po můstku hašigakari až k závěsu, odkud se zase vrací na svá původní postavení
– oba na můstku zády k závěsu, sluha se zastavuje na úrovni první borovice, pán
na úrovni třetí. Písní mičiuta je
zde následující dialog.) H: Mairu
mairu. T: Už jsem se bál, že dnes nebudete doma – a vy zatím jdete rovnou se mnou. Takové štěstí, to bývá opravdu jen vyjímečně. H: Mám z toho také radost: člověk sedí
doma – a náhle je poctěn takovou radostnou zprávou. Jak často se tohle stává? |
Tak co, už tam budeme? T: Už jenom kousek. Tak honem honem, tak honem
honem. H: Zajisté, zajisté… (oba zpět v původním postavení na můstku hašigakari) T: Ija,
zatímco si povídáme, tak už jsme tady. Půjdu pánovi ohlásit, že jste se mnou
přišel. Račte tu prosím na chvíli posečkat. H: Dobrá, počkám. (Host zůstává čekat na můstku, sluha na jeviště
– na místo nanoriza, kde volá na pána.) T: Ija.
Haló haló, pane pane, jste tu někde, jste tu? Tarókadža se už prosím vrátil. P: (vstupuje
do role, vstává ze seizy a jde na začátek jeviště) Ija, vypadá to, že Tarókadža je zpátky.
Tarokadžo, už jsi tady? Už jsi tady? T: Jste tu někde, pane? jste tu? P: Ej, tak jsi zpátky? T: Právě jsem se prosím vrátil. P: Dobře, dobře, tak jsi to zvládl. Řekni, koho
jsi s sebou přivedl? T: Dovolil jsem si pozvat pana …………… dono
z dolní čtvrti. P: Hmmmm. A ty ho znáš, žes ho přivedl? Nebo ho
neznáš, žes ho přivedl? T: Ija,
zajisté, že o něm nevím nic, ale všichni přece říkají, že když jde o sake, je
to mimořádný člověk! Proto jsem si dovolil přivést právě jeho. P: Ija, ty budižkničemu! Ten člověk – když
jde o sake – je naprosto nepříčetný! Při prvním doušku sahá po meči, přihne si
podruhé – a tasí! Takový je to člověk! Copak se dá s někým takovým
v klidu pít? Koukej ho odvést domů! T: Ija,
já ho klidně domů odvedu; ale až ho pán příště potká, nevím, nevím, jak to
dopadne… P: Hm, to máš pravdu. Až ho někde potkám, to
bude opravdu nepříjemné… Jen tak ho domů poslat nemůžu. Ale ani nemám nikoho, kdo
by takového hosta dokázal obsloužit… T: Na to jsem prosím já rozhodně nejlepší! P: Cože, ty, takové nemehlo, co nosí boky
vysoko? Jak bys mohl… T: Ija,
ať mám boky sebevýš – jestli bude třeba – dolůůůůů je můžu dát vždycky!
(Gesto chytání se za boky a dřep.) P: Ija ija, tohle rozhodně na mysli nemám. O
takových jako ty, kteří nevědí, co se sluší a patří, se říká, že „nosí
boky vysoko“. – Ale co naplat, dnes jaksi nemám nikoho lepšího, takže se odteď
budeš řídit na slovo přesně podle mě. T: Račte se prosím spolehnout. P: Běž a zavolej hosta, ať ráčí vstoupit! T: S radostí. (poklona a odchod na můstek za čekajícím hostem.) T: (K
hostovi) Ija, haló – haló. Jste tu někde, pane, jste tu? H: Ano. Jsem tady. T: Ať ráčí vstoupit – vzkazuje pán. H: Mohu vstoupit? T: Prosím, prosím, račte dovnitř. (Oba odcházejí z můstku na jeviště, sedají si do
zhruba rovnostranného trojúhelníku – pán a host před diváky, sluha mezi nimi
vzadu, po dosednutí host úklona a text:) H: Dosud jsem neměl tu čest se s vámi
setkat. P: Ani já jsem neměl tu čest se s vámi
seznámit. H: Jsem vám opravdu vděčný za pozvání. P: Ne ne, potěšení je na mé straně. H: Hááááááá. P: (k
Tarókadžovi) Jaj jaj Tarókadžo,
jdi a přines sake. T: (k
hostovi) Jaj jaj Tarókadžo, jdi a
přines sake. P: (s
ránou složeným vějířem o jeviště k Tarókadžovi) Jaj Tarókadžo! Jdi a přines sake, je na tebe.
Tak přestaň vyvádět nesmysly! T: (s
ránou složeným vějířem o jeviště k hostovi) Jaj Tarókadžo! Jdi a přines sake, je na tebe.
Tak přestaň vyvádět nesmysly! P: Sate, sate, já snad špatně slyšel. (K Tarókadžovi) Pojď hned sem! T: Co si prosím račte přát? P: Jaj! Co děláš, ty darebáku? Tamten pán, to
je náš host! Říkám ti, přines sake, (úder)
tak přestaň už vyvádět nesmysly! T: (dostává
ránu vějířem) Aita aita aita… (Vrací se na své místo, následně se ale zvedá, jde
na hašigakari, kopíruje pána a volá na
hosta.) Sate, sate, já snad špatně slyšel. (K
hostovi) Pojď hned sem! H: To mělo být jako na mně? T: Povídám, pojď hned sem! H: Co mi chceš? T: Jaj! Co děláš, ty darebáku? Tamten pán, to
je náš host! Říkám ti, přines sake, (úder)
tak přestaň už vyvádět nesmysly! H: (dostává
ránu vějířem) Aita aita aita… P: (k
hostovi) Áááá, to mě mrzí, to rameno vám hned ošetřím… H: Ija,
to nebude nic vážného. T: (k
hostovi) Áááá, to mě mrzí, to rameno vám hned ošetřím… P: (k
Tarókadžovi) Jára – ty jsi ale lump! (Pán
chytá sluhu za ucho.) T: Aita
aita aita! P: Říkám ti, přines sake, tak přestaň už
vyvádět nesmysly!!! (Hází sluhu na zem.) T: Aita
aita aita – (po dopadu ihned startuje na
hosta. K hostovi) Jára – ty jsi ale lump! (Chytá
hosta za ucho.) H: Aita
aita aita! T: Říkám ti, přines sake, tak přestaň už
vyvádět nesmysly!!! (Hází hosta na zem.) H: Aita
aita aita. P: (k
hostovi) Ááá to mě mrzí, to ucho vám hned ošetřím… H: Ija,
to nebude nic vážného. T: (k
hostovi) Ááá to mě mrzí, to ucho vám hned ošetřím… P: (jde k
hostovi, chytá jej za ruku a vede na „svoji“ polovinu jeviště.) Račte si
prosím přesednout sem, ať ten pacholek (gesto
hlavou na sluhu) vás už neobtěžuje. Pojďte prosím raději sem. H: To není nutné; mně to vyhovuje tady. T: (k
hostovi, chytá jej za ruku a vleče jej zpět) Račte si prosím přesednout sem, ať
ten pacholek (gesto hlavou na pána) vás už
neobtěžuje. Pojďte prosím raději sem. H: Mně je dobře tady!! P: (k
hostovi) Přesto raději pojďte prosím sem. (Táhne
k sobě.) T: (k
hostovi) Přesto raději pojďte prosím sem. (Každý
drží hosta za jednu ruku a začínají se o něj přetahovat.) P: (ke
sluhovi) Jaj! Ty ničemo, ty ho nepustíš?! T: (na
pána) Jaj! Ty ničemo, ty ho nepustíš?! P: (ke
sluhovi): Ty ničemo, jestli ho nepustíš, tak tímhletím pěkně dostaneš! (Máchá volnou rukou.) T: (na
pána): Ty ničemo, jestli ho nepustíš, tak tímhletím pěkně dostaneš! (Máchá volnou rukou a pěst zastavuje těsně před
hostovým nosem, takže host musí uhnout.) P: (ke
sluhovi): Jára, to přestává všechno! Ty jsi ale lump, ty darebáku! (Chytá sluhu za paži.) T: Co to má znamenat? P: Říkám, co máš dělat, a ty po mně zatím
papouškuješ! (Roztáčí sluhu po jevišti.) T: Co to má znamenat? P: Bídák jako ty zaslouží akorát takhle hodit
na zem!! (Hází sluhu na zem.) T: Aita,
aita, aita… P: (v
seize, s poklonou, co nejzdvořileji k hostovi) Račte si prosím udělat pohodlí.
Sake vám bez meškání přinesu osobně. H: Ale to opravdu není nutné. (Pán pryč) T: (po
pánově odchodu, zvedá se na jedno koleno, oprašuje si rukávy a do publika) To se
nám to pěkně zamotává. (Střihem startuje na
hosta) Jára, to přestává všechno!
Ty jsi ale lump, ty darebáku! (Chytá hosta za
paži, zvedá jej ze země a „přehazuje jej na druhou stranu jeviště.) H: Co to má znamenat? T: Říkám, co máš dělat, a ty po mně zatím
papouškuješ! (Roztáčí hosta po jevišti.) H: Co to má znamenat? T: Bídák jako ty zaslouží akorát takhle hodit
na zem!! (Hází hosta na zem.) H: Aita,
aita, aita… T: (odchází
na místo, kde se klaněl pán, sedá si do seizy a s poklonou, co nejzdvořileji k
hostovi) Wa! Račte si prosím udělat pohodlí. Sake vám bez meškání přinesu
osobně. Nó, to mám na spěch, to
mám na spěch; to mám ale na spěch, to mám ale na spěch….. (T pryč) H: (po
odchodu T vstává na koleno, oprašuje se, do středu jeviště a do diváků) To
jsem si teda dal. (Pryč.) Konec |
||
Přímý kontakt na MDK:
Kontakt přes Česko-japonskou společnost:
|
