Ukázka původního zápisu frašky Lahodný jed (Busu)

Z evropského pohledu je velice zajímavý vztah japonských profesionálních herců k textům her. Až do dnešních dnů se totiž udržela praxe - že žák dostává hru zapsanou, (či si ji sám opisuje, případně podle výkladu zapisuje) od svého učitele až v okamžiku, kdy hru začíná pod jeho vedením studovat. Nutno však  podotknout, že i do tohoto světa pronikly počítače a barevné kopírky. Jinými slovy - vlastnictví textu - ať již získaného, opsaného, nahraného na zvukový nosič či oxeroxovaného - je jakousi formou copyrightu pro uvádění té které hry. V Japonsku samozřejmě bylo publikováno tiskem mnoho sbírek her kjógen upravených pro dnešní čtenáře - avšak zpravidla se v těchto sbírkách objevují víceméně již známé texty - a naopak, "rodinné stříbro" - hry, které má v repertoáru třeba jenom jediná rodina - se do tisku obvykle nedostanou. Ručně psané - staré texty navíc představují přímo hmatatelné propojení té které rodiny s jejímy předky - a pokud se nejedná o rod iemota - hlavy rodu dané školy, kde se texty dědily, bylo povolení "opsat si text" prvním krokem, který historicky vedl ke vzniku nové herecké společnosti.  Originální texty jsou tedy ceněny jako obrovský poklad - a pro herce, dnešní pokračovatele minulých generací, mají větší hodnotu, než jinak finančně nesmírně nákladné, ručně malované kostýmy. Zatímco i velmi drahé kostýmy jsou chápány jako více méně spotřební materiál, u něhož je jaksi samozřejmé, že podléhá opotřebení a musí se časem nahrazovat, texty jsou uchovávány jako oko v hlavě, se znahou o jejich zachování i pro další generace.  

Zde pouze pro zajímavost uvádíme dvě varianty ručního opisu frašky Busu (Lahodný jed). První (vlevo) je z roku cca 1840 a pořídil jej Šigejama Masatora během svého studia u hlavy rodu školy Ókura. Druhý rukopis je z roku 1950 - a jedná se o aktualizaci předešlého textu a srozumitelnější přepis původní "hentaigany" - tak, aby byl text srozumitelnější i současným hercům.  Pořídil jej Šigejama Sensaku III. (japonským císařem mu byl propůjčen titul "Žijící národní poklad Japonska - Ningen kokuhó). V obou jsou červeně vedeny scénické poznámky.

(Na překladu této hry do češtiny v současné době pracujeme. )

Na poslední fotografii je Šigejama Šime, listující souborem zpěvů koutai - který v době svých studentských let - zhruba před 40ti lety - pro sebe jako učebnici opsal jeho starší bratr, Šigejama Sengoró.  

 

zpět

Přímý kontakt na MDK: 

• kjogen@seznam.cz, Tomáš Pavčík - tel: 603.466.237

Kontakt přes Česko-japonskou společnost:

• Na Můstku 8/380, PRAHA 1, 110 00, www.japan.cz, e-mail: office@japan.cz, tel: 224.216.032, fax: 224.214.810